Jak na rozsah datumů v Zoteru

Myslím, že dříve nebo později se každý kdo píše nějakou odbornou práci dostane do situace, kdy potřebuje citovat nějakou řadu publikací, například ročenky. Já obvykle ve svých článcích potřebuji citovat tzv. Modré zprávy. V takovém případě nastává problém, jak citovat všechny zprávy a přitom nezahltit seznam literatury. Například Modré zprávy vychází od roku 1997. Takže pokud bych chtěl citovat všechny, tak citace v textu by mohla vypadat například takto:

Tyto informace jsou každoročně zveřejňovány v tzv. Modrých zprávách (MZe a MŽP, 1997-2017).

Uživatel Zotera brzy zjistí, že nakládání tohoto jinak skvělého nástroje s obsahem pole Datum je poněkud „přihlouplé“ (blíže viz můj předchozí příspěvek) a zadání rozsahu hodnot 1997-2017 prostě nefunguje. Jistě možným řešením je jednotlivě citovat všechny Modré zprávy a kýženého výsledku bude dosaženo. Ovšem co pak ten seznam použité literatury? Hrůza.

Opět si pomůžeme mocným polem Extra. Jazyk CSL totiž (na rozdíl od současné verze Zotera) s datovým rozsahem pracovat umí. Takže stačí „podsounout“ datový rozsah procesoru CSL, a dosáhneme kýženého výsledku v našem dokumentu. Jak tedy na to?

Jazyk CSL používá pro práci s datumem proměnnou issued. Stačí tedy zadat do pole Extra hodnotu „issued: 1997/2017“ (bez uvozovek) a výsledek například ze šablony ČSN ISO 690:2011 vypadá následovně:

citace v textu: (MZe a MŽP 1997–2017)

a v seznamu literatury:

MZE a MŽP, 1997–2017. Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky. Praha: Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
Reklamy

Vydáno Zotero verze 5 – aneb co nezvládne stroj

V uplynulých dnech byla oficiálně vydána dlouho testovaná verze 5 Zotera. Obsahuje několik velmi zajímavých novinek (RSS kanál, upravené konektory, pouze Standalone verzi a mnnoho dalšího). O tom ale někdy příště. Dnes se chci zamyslet nad něčím jiným.

Ačkoliv testování bylo opravdu dlouhé (sám jsem se do něj zapojil), tak se stejně nepodaří odladit vše a vzniká mnoho dotazů a problémů. Jednou z obrovských výhod Zotera je komunita, která poměrně rychle a velice fundovaně reaguje na fóru. Vetšinu problémů se tak podaří velmi rychle vyřešit a případně opravit chybu v Zoteru. Jednu věc však nikdy vývojáři ani komunita nedokáže. Pokud jsou chyby ve vstupních datech, tak je žádný systém (zatím) nedokáže transformovat do správného bibliografického zápisu. Musím říci, že se na fóru v uplynulých dnech opakovaně řešilo několik „chyb“, které jednoznačně vyplývají z chyb ve vstupních datech. A mnohdy se jedná o chyby způsobené na cestě mezi klávesnicí a židlí.

Například jednou z diskutovaných chyb byla chybová hláška, že jméno autora je příliš dlouhé a nelze záznam synchronizovat. Toto je typicky chyba, která může vzniknout špatnými metadaty a jejich importem do Zotera. Při nevhodném záznamu v metadatech se může např. 10 autorů tvářit se jako jeden autor. V horším případě je při manuálním záznamu uvede uživatel sám do jednoho řádku, namísto aby každý autor měl vlastní pole.

Dalším docela často řešeným problémem je Title a Sentence case. V češtině toto nemáme, ale v angličtině je poměrně časté, že časopisy používají v titulcích velká písmena u každého slova s výjimkou předložek a spojek, tzv. title case formu. Naopak jiné časopisy, zejména sídlící mimo Velko Británii, používají sentence case formu. Rozdíl obou zápisů je vidět v následujícím příkladu:

Nadpis Napsaný v Title Case Formě

Nadpis napsaný v sentence case formě

Problém je, že převod ze sentence case na title case je strojově snadný, zatímco z title case na sentence case prakticky nemožný. Žádný stroj totiž (zatím) nedokáže jednoznačně rozlišit jména, která je třeba vždy psát s velkým písmenem. Takže ačkoliv jazyk CSL umožňuje definovat výstup ve formě sentence case tak dost často je výsledkem chybný tvar např:

Přehled objevů největšího čecha járy cimmermanna

 Ostatně proto je doporučeno uvádět v Zoteru názvy v sentence case formě. Bohužel pokud je uveden název v metadatech v Title case formě je třeba importovaný záznam ručně opravit. Velmi často jsem sám tuto chybu vytvořil při ručním zadávání prostým zkopírováním názvu z vkládaného dokumentu [přeci to nebudu psát, když CTRL+C a CTRL+V je tak snadné, že :)]

V Zoteru stejně jako v jiných specializovaných nástrojích (a to nejen softwarových) platí, že je důležité se správně naučit jej používat, znát jeho možnosti i omezení. A protože žádný strojový import z jednoho zdroje dat do druhého asi nebude nikdy naprosto dokonalý, je proto třeba provádět vždy kontrolu importovaných či ručně vkládaných dat. Někdy dochází k neimportování některých údajů (často proto, že nejsou v metadatech, nebo se změnila struktura stránky a připravený translátor je nedokáže „najít“) jindy je převod nepřesný. Dohledávání chyby zpětně je často mnohem náročnější (zejména časově) než provedení kontroly ihned při importu/zadání dat.

Takže ačkoliv je Zotero velmi silný nástroj, na chyby v datech vznikající často mezi klavesnicí a židlí prostě nestačí a asi ani nemůže stačit. Velmi mne pobavil „výkřik“ jednoho uživatele, že byl zvyklý na něco v jiném bibliografickém systému, který mu ale jinak nevyhovoval. Po dvou dnech zkoušení Zotera dospěl k závěru, že je plné chyb, protože se chová jinak než jeho předchozí systém a proto jej opouští a jde hledat něco jiného. No přeji mu, aby našel svůj dokonalý nástroj, každému totiž vyhovuje něco jiného.

Rychlé přidávání štítků k položkám v Zoteru

Používám bibliografický manažer Zotero již několik let, ale stále mne dokáže příjemně překvapit. Jednou z velmi oblíbených funkcí (a nejen v Zoteru) je tzv. štítkování. Ke každé položce si lze přiřadit několik štítků, které danou položku charakterizují a především, podle štítků se dá vyhledávat. Fotografie si můžete označit například šítkem „děti“, „žena“, „můj pes“ atd. V Gmailu velmi rád využívám možnost vzít pomocí myši štítek a metodou „táhni a pusť“ (drag and drop) příslušný mail oštítkovat. Je to rychlé, intuitivní a velmi návykové. Tato myšoidní funkce mi hodně chyběla v Zoteru, až jsem dnes zjistil, že to není tím, že by ji Zotero nemělo. Jen to funguje opačně. „Nepouští se“ štítek na záznam v Zoteru, ale naopak záznam na štítek. Výhoda spočívá v tom, že mohu vybrat několik položek a naráz, tak říkajíc „jedním tahem“, je oštítkovat konkrétním štítkem. Naopak nemohu naráz přiřadit několik štítků k jedné položce. Prostě ani Zotero bohužel není dokonalé. Přesto mi tahle objevená funkcionalita Zotera zpříjemnila dnešní den.

Kopírování a přesouvání položek mezi kolekcemi Zotera

Každý z nás to asi někdy zažil. Při rešerši je obrovským pomocníkem internet. Zotero stejně jako mnoho jiných bibliogafických manažerů umožňuje pomocí tzv. konektoru přímý import publikace či internetové stránky, kterou si prohlížíte v prohlížeči do Zotera respektive do právě aktivní kolekce. Skvělá funkce, která ušetří spoustu času. Bohužel jak zákon schválnosti praví, občas dojde k zařazení do úplně jiné kolekce, než kam jste daný dokument chtěli zařadit. Prostě když dělám rašerši např. na vodní stopu a narazím na zajímavý článek o povodních, tak si ho často uložím do kolekce vodní stopa a je třeba jej přesunout do správné kolekce. Jak ale na to? Mé oblíbené klávesové zkraty CTRL+X a CTRL+V bohužel nefungují. Naštěstí existuje tzv. „táhni a pusť“ (drag and drop), pomocí kterého lze přetáhnout položku či položky z kolekce do kolekce.

Klasické „táhni a pusť“ provede vytvoření kopie vybrané položky či položek (více položek lze vybrat pomocí myši a kláves SHIFT či CTRL) z jedné kolekce ve druhé kolekci či subkolekci. Pokud k tomu bude stisknuta klávesa SHIFT (v OS Windows a Linux) dojde namísto zkopírování k přesunu vybrané položky či položek z jedné sub/kolekce do jiné. Je to sice drobnost, ale nesmírně užitečná, jen škoda, že dosud neexistuje pro tyto úkony klávesová zkratka a bez myši je prakticky nelze provést. Jsem tak nucen i k tabletu používat myš.

Zástupné znaky v Zoteru

Vyhledávání je silnou stránkou počítačů. Někdy ovšem narazíteme na určitá úskalí. Jak říci, že hledám autora jménem Kraus či snad se to píše Krauss nebo dokonce Krauß? To je zrovna docela jednoduchý případ, protože stačí napsat řetězec „Krau“ a už nám Zotero vyhledá všechny dokumenty, které daný řetezec obsahují. Někdy ovšem narazíme na problém, kdy je jméno autora uváděno bez diakritiky, nebo může jít například o poněmčené jméno. Minule jsem hledal nějaký dokument, o kterém jsem si pamatoval akorát to, že jedním z autorů byl nějaký rakušan se jménem Dvořák, ale česky se to nepsalo. Zda to ale bylo Dworak či Dvorak či dokonce Dworzak jsem si už nepamatoval. Podobnou situaci jsem měl u jména Jakob, protože jsem netušil, zda to bylo napsáno s „a“ nebo „á“, s „k“ nebo s „c“. Ostatně jméno Kristýny můžete také napsat jako Kristína, Kristina, Kristyna či Krystiana. Bohužel Zotero rozlišuje mezi psímeny s interpunkcí, takže ve vyhledávání „a“ není totéž jako „á“. Pak nezbývá než použít tzv. zástupné znaky. Ti co používají MS Word jistě znají symboly „?“ a „*“. Uživatelé LIbre/OpenOffice zase používají znak tečky „.“ a hvězdičku „*“. Zotero používá podtržítko „_“ pro jeden znak a symbol procenta „%“ pro více znaků. Je to sice drobnost, ale znát tyto zástupné znaky se hodí.

 

Hrátky s polem Extra v Zoteru

Jedna z obrovských výhod programu Zotero je skutečnost, že jej vyvíjejí lidé, kteří opravdu naslouchají potřebám uživatelů a také tento program aktivně využívají. Proto je v současné verzi 4.x zařazena šikovná vlastnost. Do pole pro poznámky (Extra) je možno zapsat libovolnou proměnnou CSL a její hodnotu. Lze tak definovat i ta pole, které nejsou u příslušného typu dokumentu dostupná. Já osobně to používám pro seriálové publikace, kdy u typu kniha není k dispozici identifikátor ISSN. V takovém případě vypadá zápis takto:

ISSN: XXXX-XXXX

Pro knihy (a další typy dokumentů) také není dostupná položka DOI, takže stačí do pole Extra připsat:

DOI: xxxx.xxxx/xxxxxxxx

Toto řešení umožňuje i další zajívavé hrátky, zejména s datem publikace. Pokud chcete napsat datum vydání např. ve tvaru „184?“ pak to nelze do pole Datum (Date), neboť výsledkem je výstup ve tvaru „Jméno autora/ů 184 našeho letopočtu …“ tj. otazník je ignorován. Pokud ale do pole Extra zadáme:

issued: 184?

je výstup přesně ve tvaru jaký chceme. Přibližné datum ale můžeme zadat i jinak. Norma ČSN ISO 690:2011 uvádí, že přibližné datum se má uvádět za otazníkem nebo s předponou „cca.“. Předpokládejme, že náš výše uváděný datum 184? je přibližně 1845. Pak pro první variantu s otazníkem stačí do pole Extra zadat:

issued: ?1845

pro variantu s „cca“ musíme použít tvar:

issued: „cca. 1845“ (Pozor: včetně těch uvozovek)

a nebo použijeme tzv. termín (terms) pro slovo circa, kterým není nic jiného než právě slovo „circa“. Pak náš zápis bude vypadat:

issued: circa 1845

Procesor CSL, který se stará o formátování výstupu ze šablony v tomto případě ví, že se jedná o tzv. neurčité datum (is-uncertain-date nabývá hodnoty TRUE) a pokud je na to šablona stylu připravena (a šablony stylů pro ČSN ISO 690 připraveny jsou), pak vypíše správně „cca. 1845“. Použití termínu „circa“ má obrovskou výhodu v tom, že pro jednotlivé šablony stylů lze tento termín nadefinovat různě a vždy bude zobrazen v souladu s pravidly nadefinovanými v šabloně.

Kouzlo této vlastnosti Zotera ocení jistě mnozí jeho uživatelé. A pokud znáte nějaké další způsoby využití pole Extra, pak doufám, že se s nimi podělíte v komentářích.

Byl jsem citován

Zrovna včera v médiích proběhla zpráva o tom, že tzv. „kafemlejnku“ už pomalu zvoní hrana a že hodnocení vědy a výzkumu má být postaveno na objektivnějších základech, než počet článků a citací v „prestižních“ časopisech. Protože i já (jako mnoho jiných) trpím obvyklými povahovými chybami lidstva (tj. zejména ješitností, pýchou a sebeláskou), tak mi  upozornění, že mé nijak zázračné vědecké pojednání bylo citováno někým jiným, okamžitě zahrálo na niternou strunu pocitu vlastní důležitosti.  A upřímně musím přiznal, že v mé současné prosluněné náladě mne vlastně ani netrápí, že můj článeček pojednává úplně o něčem jiném, než proč jej autoři citují. Má stopa ve vědecké komunitě tak přestává mít velikost atomu a začíná růst. Ve své pýše pak nepochybuji o tom, že ještě za mého života dosáhne velikosti a významu zrnka písku někde uprostřed Sahary.