Jak dostat seznam publikací ze Zotera na svůj web bez využití služeb třetích stran

Ve svém nedávném příspěvku jsem psal o službě BibBase. Bohužel přechodem na zabezpečený protokol https přestalo vypisování mých publikací pomocí této služby fungovat. Takže mi nezbylo než hledat jiné řešení, nebo  vkládat publikace na stránky ručně. Pokud bych používal nějaké sofistikovanější řešení (např. CMS systém), tak existují různé rozšíření a návody lze nalzt na internetu (např. zde a zde). Já se však prozatím spokojím s prostým html a javascriptem. Takže mám nějakou jinou volbu? Ano mám. Zotero poskytuje komunikační rozhraní tzv. API, které lze využít i pro splnění mého požadavku

Takže co potřebuji. V první řadě povolit přístup ke kolekci s mími publikacemi. To lze udělat tak, že zpřístupním celou kolekci v nastavení v položce Privacy, nebo vytvořím tzv. privátní klíč, pomocí něhož je možno zobrazit obsah neveřejných kolekcí. Já jsem si zvolil cestu pomocí privátního klíče. URL adresa pro zobrazení kolekce s mými publikacemi je:

https://api.zotero.org/users/1196880/collections/JVWI28V6/items?format=bib&itemType=-attachment&style=iso690-numeric-cs&key=FyBV3cEsqkKhUKmDF3KqcXNy

Popis struktury URL lze nalézt v dokumentaci a možných parametrů je více. Zkráceně lze popsat, že „1196880“ je můj kód v Zotero, „JVWI28V6“ je kód kolekce s mými publikacemi. Důležité jsou ovšem parametry použité v URL. Parametr „format“ udává co se má zobrazit, parametr „key“ je oním privátním klíčem, parametr „style“ udává jakým stylem bude bibliografie vypsána a mohu si zvolit všechny dostupné styly z repozitáře stylů. A veledůležitý je parametr „itemType“, který hodnotou „-attachement“ vypustí z výpisu publikací přílohy.

Když už tedy mám spravně definovoanou a funkční URL, která zobrazí výpis mých publikací, tak musím tento výpis ještě zobrazit na svých stránkách. K tomu jsem využil univerzální a multifunkční knihovnu jQuery a na své stránky jsem umístil html kód:

<script src="https://code.jquery.com/jquery-2.2.3.min.js "> </script>
<div id="biblio" ></div>
<script>
$("#biblio").load("https://api.zotero.org/users/1196880/collections/JVWI28V6/items?format=bib&itemType=-attachment&style=iso690-numeric-cs&key=FyBV3cEsqkKhUKmDF3KqcXNy ");
</script>

Výsledek sice splňuje základní fukcionalitu, kterou požaduji, ale není to dokonalé, protože formát „bib“ neumožňuje uživatelské řazení. Takže musím ještě najít nějaký styl, který bude řazen podle roku vydání, nebo změnit pole data řpidání záznamu do Zotera. O tom ale zase až někdy jiny.

Advertisement

Zotero návod: Vytvoření kolekce citací z již hotového dokumentu

Asi každý z nás to zná, když nás popadne Múza, tak tvoříme a tvoříme. Je vlastně jedno co. Vědec v takovém případě buď něco vymýšlí, zkoumá anebo píše, aby předal svou moudrost dalším generacím či jiným informací chtivým tvorům. Díky citačním manažerům pak neztrácí čas a svá moudra prokládá moudry ostatních vědců. Samozřejmě, včetně příslušných citací, přeci není zloděj ani v duchovní rovině. Když dopíše článek, kapitolu či celou knihu (či něco podbně veledůležitého) a odevzdá rukopis vydavateli, opadne vlna tvůrčího nadšení a geniálni inspirace. Tehdy nastává doba „úklidu“. Začne uklízet poházené výtisky časopisů, knihy vytažené z knihovny, likviduje poznámky načmárané na všem možném apodobně. V lepším případě si dokonce vzpomene, od koho si některé knihy a časopisy půjčil a zapůjčenou publikaci s mnoha díky vrátí právoplatnému majiteli.
Pak sedne k počítači a řekne si, že by vlastně vůbec nebylo na škodu, kdyby měl všechny citace jež použil ve své práci tak nějak pohromadě. Jistě, už je má ve svém referenčním manažeru, ale co kdyby si v něm udělal jakýsi šuplíček a tam všechny citace umístil.
V Zoteru těmto šuplíčkům říkáme kolekce a každá kolekce může v sobě obsahovat další podkolekce a tak dále. Každý poměrně záhy zjistí, že dělat více jak tři úrovně kolekcí už většinou ztrácí na efektivitě, ale to je jiný příběh. Nyní se vráťme k tomu jak dosáhnout toho, že v jedné kolekci budu všechny citované zdroje použité v práci. Bohužel Zotero toto neumožňuje provést automaticky, takže ruční práce našeho vědce nemine. Není to ale zas až taková věda či dřina a celý postup sestává vlastně ze dvou přípravných a šesti „realizačních“ kroků.

Prvním přípravným a nepovinným krokem je převedení citací v dokumentu do některého číselného stylu. Jak uvádím, je tento krok nepovinným, ale vyjádření každé citace číslem usnadní orientaci v citacích – jednoduše řečeno, snadněji se zkontroluje, že žádná citace nebyla vynechána.

Druhý přípravný krok je už povinný pro ty, kteří používají pro vkládání/editaci citací tzv. klasické okno. Tito uživatelé Zotera si musí přepnout klasické okno na výhozí (které vypadá jako proužek s červeným rámováním a červeným písmenem Z vlevo. Je to z toho důvodu, že v tzv. klasickém okně není tlačítko „Zobrazit v mé knihovně“. A jak tady přepnout ta okna? V Zotero nastavení na kartě Citování a záložce textové procesory NESMÍ být zatrženo pole pro použití klasického dialogu.

Pak už začíná ona nudná manuální práce, tak odlišná od euforického rozechvění při laškování s paní Múzou při předávání vlastního moudra dalším generacím v podobě (dle autorova soudu nesmrtelného) díla.

V prvník kroku je třeba vytvořit kolekci, do které budou ukládány použité citace.

Ve druhém kroku je třeba otevřít dokument s oním nesmrtelným veledílem.

Ve třetím kroku je třeba najít v dokumentu první citaci, kliknout na ní a pak kliknout na ikonu pro Přidání/Editaci citace.

Otevře se dialogové okno (s tím červeným Z a rámováním) a čtvrtý krok spočívá v kliknutí na citaci v tomto dialogovém okně.

Rozbalí se nabídka pro specifikaci lokátoru (např. čísla strany, kapitoly apod.), přidání předpony a přípony a hlavně se objeví tlačítko „Otevřít v mé knihovně“ (případně ve skupinové knihovně, pokud je zdroj umístěn v některé skupinové knihovně). A to je právě to tlačítko, na které je třeba v pátem kroku kliknout.

Tento klik způsobí, že se okno Zotera aktivuje a vybere se příslušný citovaný zdroj. Takže šestý krok je pak velmi jednoduchý – pomocí myši provedením tzv. „táhni a pusť“ (drag & drop) stačí přetáhnout tento zdroj do kolekce vytvořené v prvním kroku.

Sedmý krok je shodný se třetím krokem. Akorát se už nehledá první citace ale postupně druhá, třetí, … až poslední. A samozřejmě následují opět postupě kroky 4 až 6. A tak dále a tak dále.

Popsaný postup není to samozřejmě jediný způsob, jak dosáhnout kýženého výsledku. Ale je to alternativa k vyhledávání pomocí názvů, které, zvláště pokud používáte skupinové knihovny, může být problemtické. A samozřejmě asi nejjednodušší je si přetahovat citace do připravené kolekce hned při psaní onoho nesmrtelného veledíla, ale kdo by měl při laškování s paní Múzou na takové přízemní činnosti pomyšlení, že.

Smallpdf.com skvělá služba pro práci s PDF soubory

Potřeboval jsem extrahovat stránky z několika pdf souborů a nalezl jsem stránky smallpdf.com .  Musím říci, že jsem touto službou velmi příjemně překvapen. V jednoduchém, designově čistém provedení funguje přesně jak potřebuji. Nabízí několik funkcí, které jsem ani neočekával a navíc je zcela zdarma. Za mne nejen   , ale rozhodně jim přispěji i na to kafíčko. Všem mohu jen doporučit.

Časopis VTEI – jednotlivé články

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka  vydává již 58 let časopis Vodohospodářské technicko-ekonomické informace zkráceně VTEI . Seznam článků však nejde veřejně dohledat. Z dostupných údajů jsem provedl import dat do referenčního manažera Zotero  a vytvořil skupinovou knihovnu VTEI . Postupně budu doplňovat nové články a odkazy na PDF verze jednotlivých vydání VTEI.

Tak už i mně někdo okopíroval bankovní kartu

Minulý týden mi volali z banky, že zachytili podezřelou transakci a ať potvrdím svoji identitu. Popravdě jsem byl velmi podezřívavý a než jsem jim vyklopil odpovědi na všechny kontrolní otázky, tak jsem si ověřil číslo ze kterého volali a připravil jsem si internetové bankovnictví, abych okamžitě nastavil veškeré limity na nulu.

Nakonec se ukázalo, že opravdu volali z banky a důvod, kvůli kterému volali byl ten, že jim systém zaznamenal platbu mou kartou někde v Americe. Potvrdil jsem, že jsem v Americe v poslední době nebyl, takže platba určitě nebyla provedena mnou. Výsledkem je zablokovaná karta a žádost o vydání nové.

Co mne však zajímalo byl způsob jak mou kartu okopírovali, neboť se snažím dodržovat základní pravidla bezpečné manipulace s bankovní kartou. Když však vidím tohle video tak už se nedivím ničemu. Naštěstí pro mne má mBank dobře nastavený systém identifikace podezřelých transakcí.

SFX Resolver českých knihoven

Každý kdo někdy dělal rešerši to zná. Prochází internet a nachází stále nové a nové zdroje. Ukládá si jejich metadata do referenčního manažera a pokud jsou dostupné plné texty tak i ty. Ke článkům se obvykle dá dostat v elektronické verzi, ale pak narazíte na zajímavou knihu, kterou by jste si rádi přečetli. Takže hurá do knihovny. Ale do které?

I v tom může Zotero pomoci. Jednou z užitečných vlastností citačních manažerů je schopnost přebírat informace o publikacích z internetových zdrojů. K tomu (a nejen k tomu) je využívána služba SFX viz např. článek na Ikarosu. Zotero přímo nabízí možnost vyhledávat publikaci v knihovně pomocí OpenURL resloveru. Pokud chceme používat vyhledávání v českých knihovnách, tak musíme nastavit příslušný resolver. V již zmíněném článku na Ikarosu je jako příklad uveden resolver Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně http://sfx.utb.cz/sfxlcl3. V České republice máme ale knihovny propojené do Jednotné informační brány. Proč tedy nehledat rovnou tam? Její resolver je http://sfx.jib.cz/sfxlcl3. A například resolver Národní technické knihovny je http://sfx.techlib.cz/sfxlcl41.