Rubrika: Nezařazené

Příspěvky tak říkajíc „co mne zrovna napadlo“ aneb co mi slina na jazyk přinese, to prsty skrze klávesnici a počítač celému světu k poučení či pobavení dávám.

Jak na barevné citace v Zotero

Po dlouhé době jsme se rozhodl napsat další příspěvek o používání Zotera. Jako editor malého vědeckého časopisu Entecho používám Zotero k úpravě literatury článků, které nám přijdou do redakce a projdou recenzním řízením. Dost času strávím tím, že hledám v textu všechny citace, ty převedu do Zotera a vygeneruji správné citace. Rukopis pak zasílám grafičce k finálnímu zalomení, která zase dohledává všechny citace a obarvuje je na modro. Dnes jsem na fóru našel návod, jak to obarvení udělat „skoro automaticky“. A protože to je skutečně fajn, tak jsem se rozhodl jej zde zveřejnit. Poděkování za návod patří uživateli s nickem rogo101.

Postup je vcelku jednoduchý a skládá se z několika jednoduchých kroků:

  1. nejprve přepneme zobrazení polí (v MS Word je to klávesová zkratka ALT+F9)
  2. voláme funkci nahrazení v okně „Najít a nahradit“(klávesová zkratka CTRL+H)
  3. do pole „Nahradit“ vložíme text „^19 ADDIN“ (bez uvozovek)
  4. pokud je zobrazeno tlačítko „Více >>“ pak na něj klepneme, čímž se zpřístupní tlačítko „Formát ˅“
  5. umístíme kurzor do pole „Nahradit čím“ a poté klikneme na tlačítko „Formát ˅“
  6. vybereme položku „Písmo …“
  7. v okně „Nahradit písmo“ zvolíme barvu písma dle našich potřeb a klikneme na tlačítko „OK“
  8. pro jistotu zkontrolujeme, že v okně „Najít a nahradit“ je u položky „Hledat“ vybráno „Vše“ a případně, že tomu tak není, tak změníme volbu na „Vše“
  9. kliknutím na tlačítko „Nahradit vše“ provedeme záměnu, o čemž nás MS Word informuje vyskakovacím oknem s uvedením počtu provedených změn – což potvrdíme kliknutím na „OK“
  10. zavřeme okno „Najít a nahradit“
  11. přepneme zpět zobrazení polí (ALT+F9).

A to je vše. Obarveno jsou jak citace v textu, tak seznam literatury. Pro obarvení pouze citací v textu se v kroku 3. namísto „^19 ADDIN“ použije „^19 ADDIN ZOTERO_ITEM“. Pro obarvení pouze seznamu literatury se naopak použije „^19 ADDIN ZOTERO_BIBL“.

Pokud i někdo z Vás používá Zotero při práci editora, tak dejte vědět do komentářů případné své triky, jak Vám Zotero usnadňuje život.

Advertisement

Škola volá „Sbohem“

Ve svém už nikoliv mladém věku jsem včera naposledy opustil školu jako student. Se slzou v oku a hřejivým tetelením v duši jsem se kochal tím pocitem, že na to mám. Papír starostlivě uložený v deskách potvrzuje celému světu, že nejsem Debil, ale Doktor a že se mohu honosit titulem Ph.D.

Musím poctivě souhlasit se svým školitelem, že výsledky mého studia nejsou na Nobelovu cenu ani na jiné významné akademické ocenění. Na druhou stranu jsem neskromně přesvědčen, že se nemusím za odevzdanou práci stydět. Pravda, jistě jsem nemusel odevzdávat diseretační práci až pod pohrůžkou vyhození ze studia pro neplnění termínů. Ale kdo by to nyní řešil. Zatím stále ještě „ujíždím“ na vlně euforie z „dosaženého úspěchu“, ale život mne již zpátky volá k pracovním povinnostem. Takže sbohem školo, má studentská léta jsou již asi definitvně za mnou. A že jsem si je opravdu protáhl.

P.S. Všem, co mi ke včerejšímu dni jakkoliv pomohli, patří můj vřelý dík. Zejména pak rodině a přátelům. A až příště budu mít zase nějaký podobný nápad, postarejte se, prosím, o přiměřenou formu „zklidnění“. Ještě jednou dík.

Disertace odevzdána

Zítra skončí sedmiletý termín, který mám pro přihlášení se k obhajobě disertační práce. A jako obvykle nechávám vše na poslední chvíli, ale nehrotím to „na ostří nože“. No prostě dnes je ten slavný den, kdy „k nám byl zaveden elektrický proud“ tedy kdy jsem podal oficiální žádost o obhajobu své disertační práce. Tudíž se chýlí doba mého doktorského studia definitivně ke konci. Další postup už není tak říkajíc „v mých rukách“, neb zajištění odborných posudků, sestavení komise a stanovení termínu „obhajoby“ je na zodpovědných osobách z mé Alma mater. Je docela dobře možné, že se to stihne ještě do konce listopadu, takže o Vánocích si buď budu užívat čerstvě nabytého titulu doktor (Ph.D.) nebo budu „v potu tváře“ předělávat svou disertační práci.
Jak bych popsal své pocity? V tuto chvíli asi euforie, že jsem to nakonec dokázal (myslím odevzdat), a že se nic nepo… na poslední chvíli. Pak určité uspokojení, přeci jen jsem tomu věnoval dost času a dokázal si, že to dokáži. A i když jsem neobjevil nic světoborného (spíše jsem jen potvrdil to, na co člověk přijde „zdravým selským rozumem“) tak si myslím, že určitou kvalitu ten můj výtvor má. I když musím souhlasit se svým školitelem; na nobelovku to opravdu není. No a samozřejmě cítím nespokojenost. Měl jsem v plánu toho udělat mnohem více a tak nějak jsem to nestihl. Sedm let uteklo jako voda a i když si nemyslím, že bych je úplně proflákal (ve vztahu k řešení své disertační práce), tak se toho určitě dalo stihnout více. No nic, snad příště ;-).

P.S. Děkuji všem, kteří mi v těch uplynulých sedmi letech jakkoliv pomohli. Neb bez rodiny a přátel bych to asi nedokázal dodělat.

Publish or perish​

Současný systém hodnocení práce vědeckých pracovníků značně preferuje publikace v „prestižních“ časopisech. O tom, co je „prestižní“ časopis rozhodují, dle názoru kompetentních autorit, které mají hodnocení vědy v Čechách (Moravané a Slezané mi snad tuto drobnou nepřesnost prominou) na starosti, soukromé firmy Thompson Reuters a Elsevier. Prostě pokud není váš článek publikován v časopise zahrnutém do databáze Web of Science (Thompson Reuters) nebo Scopus (Elsevier) nemá podle současně platné metodiky hodnocení výsledků výzkumu žádnou hodnotu. To, že se i do těchto databází dokáží dostat časopisy, jejichž kvalita a úroveň je hluboko pod jakýmikoliv standardy (bývají označovány jako predátorské časopisy), se bohužel stává. To by mi zase až tolik nevadilo. Co mi vadí mnohem více, je skutečnost, že jsou tím zcela potlačeny „edukační“ cíle publikování výsledků vědy a výzkumu. Ostatně situace v uplynulých letech, kdy došlo ke změně hodnocení výsledků vědy a výzkumu, je toho jasným příkladem. Některé časopisy, které šířili poznatky mezi českou veřejnost, mají problémy či zcela skončily, jiné časopisy, ve snaze se dostat do těchto „prestižních“ databází, začaly publikovat pouze v angličtině. Motivace autorů publikovat články v časopisech, které nejsou ve skupině „vyvolených“, klesla někam k hranici bodu mrazu. A to je podle mého škoda, zejména pro budoucí vývoj v české vědě. Ostatně kolik náctiletých si přečte článek publikovaný v angličtině? Přeci jen si myslím, že větší šanci zaujmout náctileté má článek psaný v češtině. A u někoho to může zasít semínko, které v pozdějších letech, až se začne rozhodovat co skutečně chce v životě dělat, přinese české vědě nové kapacity třeba i formátu profesora Holého.
No ale o tomto jsem vlastně nechtěl psát tento příspěvek. Tímto příspevkem jsem se vlastně chtěl chlubit, že i moje maličkost otiskla svůj pařátek mezi vyvolené (čímž jsem mimochodem splnil jednu z podmínek pro získání titulu Ph.D.). A mohu i avizovat, že již brzy přibude k první stopičce druhá. Můj otisk mezi vyvoleným lze nalézt na https://www.scopus.com/authid/detail.uri?authorId=57190810501

Smallpdf.com skvělá služba pro práci s PDF soubory

Potřeboval jsem extrahovat stránky z několika pdf souborů a nalezl jsem stránky smallpdf.com 1458579343_external_link.  Musím říci, že jsem touto službou velmi příjemně překvapen. V jednoduchém, designově čistém provedení funguje přesně jak potřebuji. Nabízí několik funkcí, které jsem ani neočekával a navíc je zcela zdarma. Za mne nejen  1458910593_Like-2 , ale rozhodně jim přispěji i na to kafíčko. Všem mohu jen doporučit.

Tak už i mně někdo okopíroval bankovní kartu

Minulý týden mi volali z banky, že zachytili podezřelou transakci a ať potvrdím svoji identitu. Popravdě jsem byl velmi podezřívavý a než jsem jim vyklopil odpovědi na všechny kontrolní otázky, tak jsem si ověřil číslo ze kterého volali a připravil jsem si internetové bankovnictví, abych okamžitě nastavil veškeré limity na nulu.

Nakonec se ukázalo, že opravdu volali z banky a důvod, kvůli kterému volali byl ten, že jim systém zaznamenal platbu mou kartou někde v Americe. Potvrdil jsem, že jsem v Americe v poslední době nebyl, takže platba určitě nebyla provedena mnou. Výsledkem je zablokovaná karta a žádost o vydání nové.

Co mne však zajímalo byl způsob jak mou kartu okopírovali, neboť se snažím dodržovat základní pravidla bezpečné manipulace s bankovní kartou. Když však vidím tohle video tak už se nedivím ničemu. Naštěstí pro mne má mBank dobře nastavený systém identifikace podezřelých transakcí.