Hrátky s polem Extra v Zoteru

Jedna z obrovských výhod programu Zotero je skutečnost, že jej vyvíjejí lidé, kteří opravdu naslouchají potřebám uživatelů a také tento program aktivně využívají. Proto je v současné verzi 4.x zařazena šikovná vlastnost. Do pole pro poznámky (Extra) je možno zapsat libovolnou proměnnou CSL a její hodnotu. Lze tak definovat i ta pole, které nejsou u příslušného typu dokumentu dostupná. Já osobně to používám pro seriálové publikace, kdy u typu kniha není k dispozici identifikátor ISSN. V takovém případě vypadá zápis takto:

ISSN: XXXX-XXXX

Pro knihy (a další typy dokumentů) také není dostupná položka DOI, takže stačí do pole Extra připsat:

DOI: xxxx.xxxx/xxxxxxxx

Toto řešení umožňuje i další zajívavé hrátky, zejména s datem publikace. Pokud chcete napsat datum vydání např. ve tvaru „184?“ pak to nelze do pole Datum (Date), neboť výsledkem je výstup ve tvaru „Jméno autora/ů 184 našeho letopočtu …“ tj. otazník je ignorován. Pokud ale do pole Extra zadáme:

issued: 184?

je výstup přesně ve tvaru jaký chceme. Přibližné datum ale můžeme zadat i jinak. Norma ČSN ISO 690:2011 uvádí, že přibližné datum se má uvádět za otazníkem nebo s předponou „cca.“. Předpokládejme, že náš výše uváděný datum 184? je přibližně 1845. Pak pro první variantu s otazníkem stačí do pole Extra zadat:

issued: ?1845

pro variantu s „cca“ musíme použít tvar:

issued: „cca. 1845“ (Pozor: včetně těch uvozovek)

a nebo použijeme tzv. termín (terms) pro slovo circa, kterým není nic jiného než právě slovo „circa“. Pak náš zápis bude vypadat:

issued: circa 1845

Procesor CSL, který se stará o formátování výstupu ze šablony v tomto případě ví, že se jedná o tzv. neurčité datum (is-uncertain-date nabývá hodnoty TRUE) a pokud je na to šablona stylu připravena (a šablony stylů pro ČSN ISO 690 připraveny jsou), pak vypíše správně „cca. 1845“. Použití termínu „circa“ má obrovskou výhodu v tom, že pro jednotlivé šablony stylů lze tento termín nadefinovat různě a vždy bude zobrazen v souladu s pravidly nadefinovanými v šabloně.

Kouzlo této vlastnosti Zotera ocení jistě mnozí jeho uživatelé. A pokud znáte nějaké další způsoby využití pole Extra, pak doufám, že se s nimi podělíte v komentářích.

Reklamy

Byl jsem citován

Zrovna včera v médiích proběhla zpráva o tom, že tzv. „kafemlejnku“ už pomalu zvoní hrana a že hodnocení vědy a výzkumu má být postaveno na objektivnějších základech, než počet článků a citací v „prestižních“ časopisech. Protože i já (jako mnoho jiných) trpím obvyklými povahovými chybami lidstva (tj. zejména ješitností, pýchou a sebeláskou), tak mi  upozornění, že mé nijak zázračné vědecké pojednání bylo citováno někým jiným, okamžitě zahrálo na niternou strunu pocitu vlastní důležitosti.  A upřímně musím přiznal, že v mé současné prosluněné náladě mne vlastně ani netrápí, že můj článeček pojednává úplně o něčem jiném, než proč jej autoři citují. Má stopa ve vědecké komunitě tak přestává mít velikost atomu a začíná růst. Ve své pýše pak nepochybuji o tom, že ještě za mého života dosáhne velikosti a významu zrnka písku někde uprostřed Sahary.

Škola volá „Sbohem“

Ve svém už nikoliv mladém věku jsem včera naposledy opustil školu jako student. Se slzou v oku a hřejivým tetelením v duši jsem se kochal tím pocitem, že na to mám. Papír starostlivě uložený v deskách potvrzuje celému světu, že nejsem Debil, ale Doktor a že se mohu honosit titulem Ph.D.

Musím poctivě souhlasit se svým školitelem, že výsledky mého studia nejsou na Nobelovu cenu ani na jiné významné akademické ocenění. Na druhou stranu jsem neskromně přesvědčen, že se nemusím za odevzdanou práci stydět. Pravda, jistě jsem nemusel odevzdávat diseretační práci až pod pohrůžkou vyhození ze studia pro neplnění termínů. Ale kdo by to nyní řešil. Zatím stále ještě „ujíždím“ na vlně euforie z „dosaženého úspěchu“, ale život mne již zpátky volá k pracovním povinnostem. Takže sbohem školo, má studentská léta jsou již asi definitvně za mnou. A že jsem si je opravdu protáhl.

P.S. Všem, co mi ke včerejšímu dni jakkoliv pomohli, patří můj vřelý dík. Zejména pak rodině a přátelům. A až příště budu mít zase nějaký podobný nápad, postarejte se, prosím, o přiměřenou formu „zklidnění“. Ještě jednou dík.

Disertace odevzdána

Zítra skončí sedmiletý termín, který mám pro přihlášení se k obhajobě disertační práce. A jako obvykle nechávám vše na poslední chvíli, ale nehrotím to „na ostří nože“. No prostě dnes je ten slavný den, kdy „k nám byl zaveden elektrický proud“ tedy kdy jsem podal oficiální žádost o obhajobu své disertační práce. Tudíž se chýlí doba mého doktorského studia definitivně ke konci. Další postup už není tak říkajíc „v mých rukách“, neb zajištění odborných posudků, sestavení komise a stanovení termínu „obhajoby“ je na zodpovědných osobách z mé Alma mater. Je docela dobře možné, že se to stihne ještě do konce listopadu, takže o Vánocích si buď budu užívat čerstvě nabytého titulu doktor (Ph.D.) nebo budu „v potu tváře“ předělávat svou disertační práci.
Jak bych popsal své pocity? V tuto chvíli asi euforie, že jsem to nakonec dokázal (myslím odevzdat), a že se nic nepo… na poslední chvíli. Pak určité uspokojení, přeci jen jsem tomu věnoval dost času a dokázal si, že to dokáži. A i když jsem neobjevil nic světoborného (spíše jsem jen potvrdil to, na co člověk přijde „zdravým selským rozumem“) tak si myslím, že určitou kvalitu ten můj výtvor má. I když musím souhlasit se svým školitelem; na nobelovku to opravdu není. No a samozřejmě cítím nespokojenost. Měl jsem v plánu toho udělat mnohem více a tak nějak jsem to nestihl. Sedm let uteklo jako voda a i když si nemyslím, že bych je úplně proflákal (ve vztahu k řešení své disertační práce), tak se toho určitě dalo stihnout více. No nic, snad příště ;-).

P.S. Děkuji všem, kteří mi v těch uplynulých sedmi letech jakkoliv pomohli. Neb bez rodiny a přátel bych to asi nedokázal dodělat.

Publish or perish​

Současný systém hodnocení práce vědeckých pracovníků značně preferuje publikace v „prestižních“ časopisech. O tom, co je „prestižní“ časopis rozhodují, dle názoru kompetentních autorit, které mají hodnocení vědy v Čechách (Moravané a Slezané mi snad tuto drobnou nepřesnost prominou) na starosti, soukromé firmy Thompson Reuters a Elsevier. Prostě pokud není váš článek publikován v časopise zahrnutém do databáze Web of Science (Thompson Reuters) nebo Scopus (Elsevier) nemá podle současně platné metodiky hodnocení výsledků výzkumu žádnou hodnotu. To, že se i do těchto databází dokáží dostat časopisy, jejichž kvalita a úroveň je hluboko pod jakýmikoliv standardy (bývají označovány jako predátorské časopisy), se bohužel stává. To by mi zase až tolik nevadilo. Co mi vadí mnohem více, je skutečnost, že jsou tím zcela potlačeny „edukační“ cíle publikování výsledků vědy a výzkumu. Ostatně situace v uplynulých letech, kdy došlo ke změně hodnocení výsledků vědy a výzkumu, je toho jasným příkladem. Některé časopisy, které šířili poznatky mezi českou veřejnost, mají problémy či zcela skončily, jiné časopisy, ve snaze se dostat do těchto „prestižních“ databází, začaly publikovat pouze v angličtině. Motivace autorů publikovat články v časopisech, které nejsou ve skupině „vyvolených“, klesla někam k hranici bodu mrazu. A to je podle mého škoda, zejména pro budoucí vývoj v české vědě. Ostatně kolik náctiletých si přečte článek publikovaný v angličtině? Přeci jen si myslím, že větší šanci zaujmout náctileté má článek psaný v češtině. A u někoho to může zasít semínko, které v pozdějších letech, až se začne rozhodovat co skutečně chce v životě dělat, přinese české vědě nové kapacity třeba i formátu profesora Holého.
No ale o tomto jsem vlastně nechtěl psát tento příspěvek. Tímto příspevkem jsem se vlastně chtěl chlubit, že i moje maličkost otiskla svůj pařátek mezi vyvolené (čímž jsem mimochodem splnil jednu z podmínek pro získání titulu Ph.D.). A mohu i avizovat, že již brzy přibude k první stopičce druhá. Můj otisk mezi vyvoleným lze nalézt na https://www.scopus.com/authid/detail.uri?authorId=57190810501

Vítej Kristýnko

A máme tu v krátkém čase další přírůstek do rodiny. Opět máme v jedné generaci narození dvou příbuzných krátce po sobě a tentokrát je to v ještě kratším odstupu než v případě Radmily a Danuše.
Nyní vlastně ani netuším, jakou podpobu jména Ti Týnko rodiče vybrali. Možná jsi Kristýnka, Kristínka, Kristynka, Kristinka nebo Kristianka. I když na podobě jména vlastně nezáleží, hlavně ať jsi Ty i maminka zdravá a ať se Ti v životě daří vše na co sáhneš. No a samozřejmě gratulace rodičům a v Tvém případě i dědečkům a babičkám; myslím, že minimálně jeden děděček to oslaví jako by to bylo vlastní dítě, viď Fando 😉

Vítej Martínku Jůzo

Dnes jsme měl možnost do rodokmenu doplnit novou osůbku. Nejmenuje se sice Ansorge, přesto v sobě Ansorgovic geny nese, neb jeho prabába se jako Ansorgová narodila. Takže vítej Martínku do tohoto světa, ať se Ti v životě daří, rodiče i brášku pořádně zlobíš a vůbec všechno NEJ NEJ.
A samozřejmě rodičům velká gratulace.